by Petra Visser January 31, 2023
Jak už praktikuji a učím skoro 15 let, jsem za tyto otázky studentů velmi vděčná. Jasně, že to není jasné všem, ani nemůže. Projdeme si důležité aspekty dechu a nakonec zmíním, jak poznáte, že dýcháte správně.
V ashtanga józe je kolem toho značný zmatek kvůli odlišným pokynům. Má učitelka Nancy Gillgoff (první žena ze západu, která se učila Ashtanga jógu s Pattabhi Joisem) vždy říkala: "Free deep breathing with Ujjayi sound" (hluboké uvolněné dýchání se zvukem Ujjayi). To stejné říká i můj učitel, nestarší syn Pattabhi Joise, Manju Jois.
Pattabhi Jois prý téměř nadával studentům, že při dýchání nevydávají dostatek zvuku.
Je tedy zcela jasné, že po svých studentech chtěl, aby dýchali nahlas..? On neuměl anglicky, říkává Manju, proto je těžké říct, co po studentech přesně chtěl. Studenti z Ameriky tomu dali nějaký koncept, ale upřímně, dává nám to smysl? Někteří učitelé vám řeknou, že nedýcháte dostatečně, zatímco jiní, že dýcháte příliš.
Sama hovořím ze své zkušenosti. Někteří studenti dýchají tišeji a já se musím doslova zaposlouchat a naladit se na ně během adjustmentů, přesto dýchají správně. Někdy je fajn, když svému učiteli dovolíte, aby Vás lépe slyšel, ale to je jiné téma. Já sama osobně mám dech také tišší, ale to se stalo přirozeně až v mateřství. Je to technika, ne jak hlasitý dech máme.
Každý, dokonce i malé dítě, může dýchat jako Darth Vader. :-) Ujjayi doslova znamená „ten, kdo vítězí“, jedná se tedy o „dech vítězství“. Nebo se tomuto dechu také říká „dech oceánu“, protože připomíná uklidňující šum vln.
Proč vítězný dech? Během praxe nás zahřeje, začneme se potit a vyplavovat toxiny z těla ven. Síla dechu připomíná bojovníka. Tento dech však působí i na hlubší úrovni. Pomocí tohoto dechu naše mysl utichá, získáváme nad ní kontrolu.
Tření vzduchu procházejícího hrdlem a plícemi vytváří vnitřní teplo a využívá maximální kapacitu plic, což má za následek vyšší přenos kyslíku: vzhledem k částečnému sevření hrdla je totiž pro dokončení nádechu vyžadováno maximální rozšíření plicních laloků a pro dokončení výdechu je zase nutné maximální stažení hrudníku a břicha. Zkuste si chvíli sednout a dýchat se sevřeným hrdlem. Po chvíli pocítíte velké zklidnění mysli.
Pattabhi Jois také říkával: "Ashtanga je o dýchání, zbytek už je jen ohýbání. Můžete dýchat? Můžete praktikovat jógu."
Základem je sevřít zadní část krku. Zkuste s otevřenou pusou vydechnout haaa, ale ne se silným h, spíše jako když jste naštvaní, sevřete pěst a řeknete "grrr" pak to zkuste s nádechem a pak to stejné se zavřenou pusou. Tím vznikne velmi jemný zvuk, cítíte vzduch ve svém hrdle a dá se přirovnat právě zvuku moře.
Přestože dochází ke stažení hrdla, vzduch proudí dovnitř a ven pouze nosními dírkami, rty nechte velmi jemně sevřené, jazyk na horním patře těsně za zuby.
Ujjayi je intenzivní. Jedná se o pránájámu, na dýchání zde musí být kladen důraz – nikoli ve spojení s náročnou praxí ásan. Určitě ne na hodinu a půl, po celou dobu naší praxe. Závěr - Ujjayi je samo o sobě pránájáma.
Jak tedy dýcháme v Ashtanga józe? Znovu zopakuji instrukci: hluboké a uvolněné dýchání se zvukem Ujjayi.
Když s Ashtanga jógou začínáte, moje instrukce bude znít, hlavně dýchejte, dýchejte pouze nosem. Přeci jen začínáme s Pozdravy Slunci a to je zpočátku opravdu velmi těžké udýchat. Až poté si s Vámi sednu a zkoušíme nácvik sevření hrdla.
To je důvod, proč nemůžeme oddělit dech od bandhy. To je důvod, proč mne učil můj učitel Manju Jois o bandhách vůbec nemluvit. Kontrakce (uddiyana bandha) spodní části břicha zvýší způsob, jakým je dech přijímán do těla, což umožňuje plnější dech.
Bez tohoto druhu dýchání můžeme dýchat jen velmi mělce. Což znamená, že v podstatě nelze bandhu a dech oddělit. Je to jedna a ta samá věc. Plný a opravdový jógový dech se musí spoléhat na bandhu. Bandhy neuvidí nikdo na venek, ale vy i váš učitel cítíte a vnímáte, jak dýcháte.
Obecně platí, že využíváme velmi málo kapacity našich plic. Odhadem, méně než třetinu toho, co naše plíce pojmou, pokud jde o vzduch. Zmíním brániční dýchání, ale nechci to tak nazývat. Pojďme se spíš zaměřit na oblast, kde se setkávají dvě přední spodní žebra. Místo velkého významu v mnoha kulturách (například v japonštině nazývané hara, v čínštině dan tien).
Právě zde se bránice upíná na svalovou strukturu těla. Právě zde jsme soustředěni v samotném centru naší síly v nejhlubším prožívání naší energie v těle, našeho dechu. Není to ale jednoduché, chce to praxi a zapojení bandh.
Po cvičení byste se neměli cítit prázdní, vystresovaní nebo napjatí. Neměli byste být vyčerpaní, naopak byste se měli cítit plni energie a vaše mysl by měla být klidná a tichá. Buňky jsou povzbuzeny koupelí ve zdravější, okysličené krvi, což má obrovský pozitivní efekt na náš organismus - doslova nás nakopne, zklidní a vyčistí hlavu.
Pattabhi Jois to všechno nazýval čištění naší krve. Tedy, ve skutečnosti to nazval vaření krve - "blood boiling".
Tamas je kvalitou netečnosti a potenciálu. Vše v přírodě obsahuje kvality sattvy, rajasu a tamasu, ale v různých poměrech. Když jsme pozitivní a šťastní, klidní, vyrovnaní, jsme více sattva. Když jsme aktivní a intenzivní, jsme více rajas, a když jsme pomalí a letargičtí, jsme více tamas.
Vemte si, něco se děje ve vašem životě a vy se sotva s těžkostí dobelháte na svou podložku/koberec. Cítíte, že se Vám nechce, cítíte se těžcí. Nebo mi často maminky říkají, že když si stoupnou na podložku, tak se jim strašně nechce. Zde je důležité proplout svou praxí nejrychleji jak to jde. Tj. z tamasické energie se dostat do rajasické.
Jsme-li v plné síle, intenzivní a aktivní, zde je čas pak na zpomalení. Praxi nechcete hnát, naopak ji mít více meditační. Tj. z rajasické energie přejít do sattvické.
To je celý princip rychlosti v praxi. Do doby než stojíte na své podložce, často nepoznáte, jak na tom jste. Proto je důležité se na tu podložku hlavně postavit - A DÝCHAT. :-) KVALITA PRAXE JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ KVANTITA.
Nancy říkává, že jestliže se nám v hlavě stále honí myšlenky, zesilte na hlasitosti zvuku. Alespoň na chvíli, ať myšlenky neslyšíte.
Namaste