Druhá série Aštanga jógy tvoří s tou první jeden příběh

První série je sestavena tak, aby nám pomohla očistit tělo na jeho fyzické úrovni. Praxí této série si udržíme tělo zdravé, pružné a silné. Je zde hodně předklonových pozic a pracujeme na otevření kyčlí. První série je základ a je fajn se k ní vracet, i když už cvičíte pokročilejší série. Jakmile je tělo zdravé, všechny dóši a guny v těle jsou v rovnováze, začínáme se učit sérii druhou.

Druhá série, Nadhi Shodhana, pracuje hlouběji, více na jemnohmotné úrovni, na pružnosti páteře, posiluje orgány. Je zde především spousta záklonových pozic, rotace, nohy za hlavou, balanční pozice na předloktí, ještě více rotací, po kterých pak následuje 7 stojů na hlavě, abychom mohli vybalancovat nový tok energie.  

Kdy se můžeme začít učit druhou sérii Ashtanga jógy?

• Když už je nám první série příjemná a jsme v ní stabilní
• Nejdříve po třech měsících pravidelné praxe 6+1 (6 dní v týdnu praxe a 1 den odpočinek)
• Když si pamatujeme celou první sérii a praxe se stane meditací v pohybu
• Když zvládáme celou první sérii bez zastavení od začátku do konce

Ashtanga jóga je jako tanec na vlně dechu, ladný pohyb za použití bandh (energetických zámků) a drishti (směr pohledu našich očí). Jakmile si zapamatujeme sérii, jak pozice následují po sobě, praxe se stává meditací v pohybu a to je pak tím největším lékem pro naše tělo, duši i srdce. To je správná chvíle začít se učit druhou sérii Ashtanga jógy.

Pokrok v praxi nespočívá v lepším provedení jednotlivých ásan, dokonalá pozice prakticky neexistuje. Hloubka ásan není tak důležitá jako znalost toho, jak se v ní cítíme na osobní úrovni. Každý jsme jiný a nelze všem měřit stejným metrem. Někdo nikdy v životě neudělá Padmásanu, to ale přeci neznamená, že se musí držet zpátky. Nancy Gilgoff říká, že dokonalý je člověk už tím, že se postaví na podložku.

Pravidelná praxe jógy transformuje naši mysl a cílem je přenesení tohoto vědomí do našeho každodenního života. Když se osvobodíme od nepotřebného, od všech nablýskaných kudrlinek, jakými jsou například dokonalé proskoky apod., zůstane nám jen to, co je podstatné a důležité. Teprve pak je to jóga, teprve pak jste připraveni na to, co se může dít v druhé sérii Ashtanga jógy. Proto jsem ani já nikdy nebyla učena držet své studenty zpátky...

Co druhá série Ashtanga jógy přináší?

Druhá série přináší v prvé řadě nepřehlédnutelné emoce. Záklony totiž stimulují naše játra, ve kterých jsou naše emoce uloženy. Každý tam má něco jiného - někdo vztek, někdo lítost, někdo chce měnit svět, nebo alespoň změnit ten svůj, ve kterém žije. Když jsem s druhou sérií začala já, pořád jsem se smála. Měla jsem těžké dětství, které mi nedovolovalo příliš skotačit a blbnout, smát se, protože pak zase přišly zlé chvíle a byl to pro mne šok. S druhou sérií se ve mně ale ta malá hravá holka probudila, ta, která se raduje z maličkostí a poskakuje si, když je jí veselo a prostě se směje. A to mi zůstalo...

V páteři máme ukotven energetický kanál kundaliní. Tato energie je aktivována v kostrči a pak protéká naší energetickou páteří a zasahuje mimo hranice našeho lidského těla. Pokud je kundaliní aktivována a funkční, tak je její základní funkcí energeticky vyživovat naši energetickou páteř, čakry, mozek, nervovou soustavu a další systémy v našem těle. Je potřeba být na to připraven. 

Jak tedy správně začít?

V případě, že jste si našli zkušeného a moudrého učitele, vyčkejte na něj, až vás do druhé série sám nasměruje. Neočekávejte to ale, čím více tam je očekávání a ega, tím méně jste na druhou sérii připraveni. Ve mně mí učitelé věřili více, než jsem tenkrát já věřila sama sobě. S druhou sérií jsem začala velmi brzy, jelikož u mě nastávaly docela rapidní změny, tělo se léčilo den ode dne a ty skryté věci musely také rychle na povrch. Právě v tom mi pomohla druhá série. 

První série nás uzemňuje, což je velmi potřebné. Hlavně v případě, že jste ve svém životě byli něčím poznamenáni od narození do svých 21 let. Od toho se odvíjí i naše nemoci a s tím spojené první tři čakry, ale to je už zase na jiné téma. První série nám dává sílu a flexibilitu k tomu, co přijde s druhou sérií. Ale není čeho se bát. Očištění fyzického i nefyzického těla je potřeba a na podložce nejste nikdy sami.

Spousta studentů se cítí po záklonech krásně, velmi jim to prospívá, avšak pozorují změny sami v sobě, vnímají daleko více. Já doporučuji ustálit svou praxi, nedělat v tomto období učení se žádná zásadní životní rozhodnutí a jen tak vše kolem sebe a uvnitř sebe pozorovat. Já druhou sérii miluji, miluji záklony a to, co mi přináší. První sérií se naopak uzemňuji. V současné době cvičím třetí sérii - tam už nesmí být žádné ego, pouze to, které vás dovede k vaší cestě bez obav. 

V tomto považuji za velmi důležité chodit na Mysore lekce, učit se postupně. Tam se vám učitel může věnovat a být s vám na vaší cestě poznání. Učitel vám otevře dveře, vkročit však musíte sami. Od vedených lekcí a kurzů jsem upustila. Nyní se věnuji pouze studentům, kteří mají chuť chodit praktikovat denně.

Není to jen tak, začít s druhou sérií Ashtanga jógy. Pozice jsou to krásné, ale brzy zjistíte, že to není o těch na pohled lákavých ásanách, ale o tom, co se děje uvnitř. Zkušený učitel rozhodne, zda jste na to už připraveni. Já jsem byla učena, že student může s druhou sérií začít po třech měsících pravidelné denní praxe.

Nebýt nikým a zároveň vším

V dnešní době jsou studenti drženi zpátky, zůstávají v první sérii příliš dlouho, čímž mohou utrpět i na zdraví. Hraje se tu na dokonalost, avšak, co je dokonalé? Kdo dokonalou pozici posuzuje a proč? Mě mí učitelé naučili, že je důležité to, co se děje uvnitř, ne to, jak pozice vypadá, nebo jak krásně jsme schopni proskočit. 

"Jóga je o vnitřní práci, zbytek už je jen cirkus," říkával Pattabhi Jois. A že je toho cirkusu kolem hodně! Odkud se vlastně berou nejrůznější pravidla a smyšlené limity, které musí studenti nejprve zdolat, aby mohli postoupit dále? Například: Musíš dokonale zvládnout pozici Marichysana D, teprve pak můžeš pokračovat dál v první sérii! Abys mohl začít s druhou sérii Ashtanga jógy, musíš nejprve umět perfektně záklony ze stoje (tzv. drop backs). Tohle tedy rozhodně není způsob, kterým učí mí učitelé nebo já sama.

Skutečný učitel je ten, který nás přivede na svou vlastní cestu, ne ten, který se snaží mít nad námi moc. Samozřejmě tu musí být nějaká hranice a rozhodnutí musí udělat váš učitel, protože on vidí, zda jste na druhou sérii připraveni, či nikoliv. Učitelů je spousta, těch skutečných je jen pár. Jak říká Manju Jois, je snadné být v úrovni ega, kde jste středem světa, lidé jdou za vámi, máte moc a můžete kontrolovat a ovládat - zde je hezky. Těžší je pak vstoupit na druhý břeh a vrátit se opět na začátek, nebýt nikým a zároveň vším.

To, že někteří učitelé drží studenty zpátky, souvisí často s tím, že je v místnosti třeba stovka lidí (například v Mysore se Sharatem Joisem). S Manju Joisem či s Nancy Gilgoff se vždy prkatikuje ve skupině maximálně 30 lidí. A tak je to i na našich hodinách, které učím. Pro mě jsou důležití studenti, kteří se mnou cvičí denně na podložce - znám jejich tělo, mysl, dech, znám jejich hranice, které se časem posouvají, učím je překonávat tyto hranice, nefixovat se na nich. Na lekcích studenty nedržím zpátky, tak jako nikdy ani mí učitelé nedrželi mě.

Legrace je, když učitel začne používat zmíněné metody držení studentů zpátky na lekcích, kam chodí v průměru 20 studentů - tam už objektivní důvody nenajdeme vůbec.

A co když se ke druhé sérii nikdy nepropracuji?

Tyto hranice si stanovujeme sami. Jakmile se vzdáme možnosti růstu, nejsme schopni vstřebávat nové informace nebo poznatky a znalosti, přestaneme žít, jen přežíváme. Proto: "Practice and all is coming…"

Tento článek jsem napsala v roce 2015 pro Jogoviny a stále platí.